ČAPÍ HNÍZDA

 

Prostějovsko nebývalo v minulosti četně obsazeno čapími hnízdy. V posledních letech se však stav k radosti milovníků přírody mnoho zlepšil. Vzniklo několik nových hnízd, což značí zlepšení přírodních podmínek pro tyto nádherné ptáky. Samotní čápi přilétají v prvních jarních dnech koncem března, až začátkem dubna. První přilétá většinou samec, který upravuje hnízdo a čeká na samičku. Po příletu dochází k páření a snůšce vajec. Často na začátku sezení bývají velmi nízké ranní teploty a nezřídka i sníh. Snůška činí mezi 2 - 7 vejci. Na vejcích se střídají oba partneři. Doba inkubace trvá většinou 33 dní. Mláďata se líhnou postupně a nekonkurují si. V případě nedostatku potravy, či velmi slabého mláděte, čápí rodiče nejslabší jedince usmrtí, tak aby ostatní přežili. Nejvíc mláďat však často zahyne hned na počátku vlivem podchlazení, nebo utonutím v hnízdní jamce při lijácích.

Čápi pohlavně dospívají ve 3 letech, ale hnízdí zpravidla až dalším rokem. Průměrná délka života je 8 - 10 roků. Nejstarší známý čáp v přírodě se dožil 34 let. Z hnízdiště čápi odlétají v srpnu. V ČR migrují dvěma směry - čápi z Čech do Španělska a západní Afriky a většina z Moravy (tedy i ti z Prostějovska) přes Turecko, východ Afriky, až do jižní části - tedy přes 10 000 km!

Tito ptáci se živí především lovem hrabošů, žab a žížal. Nepohrdnou i mršinami, kobylkami, krtkem, či šneky. Hnízda si stavějí v přítomnosti lidí na komínech a vysokých konstrukcích. Najdeme je i na sloupech s elektřinou. Na starých a často uschlých stromech bývá hnízdo vzácně. Většinou se jedná o záplavové lužní části např. na Břeclavsku.