PROSTĚJOV v datech
--------------------------------------------------------------------------------------------
1131 - písemná zmínka o vsi Prostějovice v soupisu majetku olomouckého biskupství sv.Václava (zmíněna např. i ves Drozdovice). Stávala snad v prostoru kostela sv. Petra a Pavla (doposud však není archeologicky doloženo)
1213 - Prostějovice patří moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi
- poprve zmíněn tvar Prostějov
- 31.12. zde nocuje král Přemysl I. se svým dvorem, markrabě Vladislav Jindřich a nejvyšší moravští úředníci, spolu s hlavními církevními představiteli země. Předpokládá se, že zde byl významný dvorec, či tvrz.
pol. 13.stol. - trhová ves s výrazným postavením v okolí
- touto dobou vzniká nová osada v prostoru nám. TGM, kterou zakládají převážně němečtí osadníci povolaní markrabětem
1250 - nová osada nese německý název Prosteys
1258 - měšťan Reynhard získává do dědičného držení kapitulní dvůr v sousedních Drozdovicích (o vsi zmínka z r. 1131 v soupisu olomouckého biskupského majetku.
1320 - získávají páni z Kravař nedaleký hrad Plumlov od Jana Lucemburského s okolními vesnicemi
pol. 14.stol. - nová osada s přenesenými právy z původních českých Prostějovic se stává střediskem řemeslné výroby a vyrůstá na městečko. Po vymření Přemyslovců dáváno do zástavy okolní šlechtě. Majiteli sestávají Šelmberkové (rod z jižních Čech). Městečko nese opět název Prostějov.
1331 - kolem tohoto roku vzniká městský kostel
1359 - Prostějov rozdělen na dva díly. Držitelé jsou bratři Čeněk a Ondřej. Ondřej vlastnil půl kostelního patronátu, půl poplužního dvora, mlýn a tvrz.
1365 - Boček z Kunštátu zakupuje Ondřejův majetek. Zmíněná tvrz měla stávat jižním směrem od městečka v sousedství dvora zvaného Kopec (lokalitě u kostela sv. Petra a Pavla se dodnes lidově říká Na kopci a archeologové právě zde předpokládají původní ves Prostějovice - doposud však archeologicky nepodloženo, lokalita je jihovýchodním směrem od dnešního centra)
1374 - Beneš z Kravař kupuje od poručníka sirotků Bočka z Kunštátu jeho polovinu městečka a stává se částí panství Plumlov
1375-90 - Benešův syn Petr z kravař získává druhou polovinu městečka a zakládá nové tržiště s názvem Nové město, které je samostatným celkem s vlastním rychtářem.
27.3.1390 - udělení výsady výročního trhu - povýšení na město markrabětem Joštem Lucemburským. V privilegiu je stanoveno, že markrabě dává Prostějovu pro výroční trh stejná práva a svobody, jako mají jiná města v zemi. Opis Joštova privilegia je zaznamenán v nejstarší prostějovské pamětní knize.
1391 - Petr z Kravař zakládá augustiánský klášter, kterému dává pozemky v částech města. Je zmínka o tom, že pozemek bývalé tvrze obklopoval vodní příkop. Kostel je určen k obstarávání duchovní správy a předměstský kostel sv. Petra je podřízen, stejně jako existující městský kostel. Augustiánům je nažízeno vést i městské školství (protože pozemek určený k vybudování kláštera zmiňuje zbytky tvrze, jde bezpochyby o druhou tvrz. Z ní má být pozůstatkem spodní část kostelní věže)
1392 - založena první městská kniha
1399 - doložena městská pečeť se znakem města (původ znaku města není doposud nijak historicky doložen. Orlice však potvrzuje vztah k markrabství)
1406 - Petr z Kravař slučuje Staré a Nové město v jeden celek. Podřizuje jej olomouckému městskému právu (doposud se řídilo právem brněnským), postupuje mu obě rychty, vinný šenk, tržní a mýtní poplatky a placené naturální dávky. Centrem města je tou dobou náměstí s 31 právovarečnými domy (převážně dřevěnými). Z náměstí vybíhají dvě ulice (Selská a Tkalcovská), které mají brány (Selská - k Brnu a Soukenická- k Olomouci). Vnitřní město čítalo asi 60 domů. Město bylo opevněno dřevěnou palisádou a vodním příkopem. V jihovýchodní části stál kamenný klášter v gotickém slohu. Jižně bylo předměstí Újezd (původně samotná ves u bývalých Prostějovic)
1423 - k městu přitáhlo vojsko táborských hejtmanů Diviše Bořka z Miletínka a Viktorina z Poděbrad. Útěk augustiánů a části měšťanů do Olomouce. Klášter rozbořen a již nikdy neobnoven
1431 - Prostějov vypálen vojskem markraběte Albrechta za podporu husitů a Jana Tovačovského z Cimburka
1438-39 obnoveny městské brány
1440 - město přepadeno bývalým husitským válečníkem Smilem z Moravan
1445 - obnova hrazení města a poničených domů
1454 - vzniká židovské město (převážně z řad vyhnaných židů z Olomouce) při jižních a severních hradbách
pol. 15.stol. - město získává od Jana Heralta z Kunštátu ves Čechůvky, která má patřit městskému špitálu
1486 - získání od Matyáše Korvína na přímluvu rodáka Jana Filipce, druhý výroční trh
1490 - Prostějov získává po smrti Jana Heralta z Kunštátu (manžel Johanky z Kravař) Vratislav z Pernštejna, spolu s plumlovským panstvím
1496 - Vodní valcha u Selské brány a sladový mlýn přechází z vrchnosti do městského majetku
1495 - započata výstavba kamenných hradeb s valem (později vybaveny baštami)
počátek 16.století - usazování českých bratří na špitální louce, severně od hradeb. Vybudována škola, vyučující Jan Blahoslav
1510 - potvrzení náboženské svobody vyznání Vilémem z Pernštejna
1516 - k městu přičleněna ves Drozdovice
1521-30 - postavena renesanční radnice (dnes muzeum)
1522 - židovské ghetto za bývalým klášterem vlastní školu. Je dostavěn bývalý klášterní kostel, který od husitského poničení nebyl opraven.
1526 - zbourána Kostelecká brána a severozápadní cíp hradeb pro prostory postavení zámku.
1526-30 - Jan z Pernštejna staví zámek, který se stává součástí opevnění města
1527 - první český knihtisk, první česká kniha na Moravě: Jan Dubčanský - Listové bratřím Boleslavským
1538 - vymožení zákazu vaření piva, šenkování piva a vína šlechticům usazeným ve městě. Na radnici postaven cenný portál
1540 - vzniká v ghettu synagoga
1542 - město získává od Jana z Pernštejna vesnice Dětkovice, Dobrochov a Vranovice
1544 - největší tiskárna na Moravě Jana Güntera (pracuje zde např. Jiří Melantrich)
1547 - vytisknut první český slabikář
pol. 16.století - počet trhů - dva výroční, dva týdenní, čtyři výroční a tři koňské - rozmáhání pálení žitné kořalky, rozvíjení řemesel - téměř 80 doložených oborů, přes 650 domů a kolem 6 000 obyvatel
1562 - podzimní morová epidemie
1563 - katastrofální záplava Mlýnského potoka zaplavila předmšstské ulice
1568-72 - Vratislav z Pernštejna přebudovává zámek. Vynikají arkády na třech stranách vnitřního nádvoří, monumentální renesanční vstupní portál
1572 - na severní straně náměstí shořelo 22 domů
1583 - 1591 - další katastrofální záplava Mlýnského potoka zaplavila předměstské ulice
zima 1584-85 - velká morová epidemie - zemřelo asi 300 obyvatel
1599 - předlužené plumlovské panství s městem Prostějovem, kupuje Karel z Lichtenštejna. Město přispívá částkou 27 000 zlatých
1600 - Karel z Lichtenštejna písemně zbavuje povinost městu ručit za předešlé vrchnostenské dluhy
počátek 17.století - Karel z Lichtenštejna ruší soudní olomoucké právo a přenáší sporné věci do valtické kanceláře, odňal správu sirotčích peněz, zavedl katolické bohoslužby, dosadil svého rychtáře a provádí protireformační opatření
1610 - další velká záplava Mlýnského potoka, voda až ve vnitřním městě
- zákaz výroby a šenku kořalky všem, kteří nevlastní výsadní domy
1623 - město zpustošila vojska uherského spojence stavovské armády Gabriela Bethlena
- zřízena pošta
1624 - příchod jezuitů
1630 - polovina domů opuštěna, město chátrá
1633 - povolení pro 69 domů právovárečných
1642 - město pustoší císařské vojsko
1643 - Torstensonova švédská armáda zpustošila již poničené město. Zničeny hradby, vyrabovány domy, radnice, kostel a zdevastován zámek. Město nakonec vypáleno. Po odchodu vojska zůstalo necelých 100 obyvatel
1660 - obnova radnice
1677 - stále je prázdných 40% domů. Přichází osadníci, převážně Němci (slezsko a Kladsko)
1684-86 - obnova hradeb
27.4.1697 - obrovský požár ničí město - od smažení koblih chytlo hospodyni sádlo, oheň vylétl komínem a vítr zapaluje na 52 domů ve vnitřním městě a domy v předměstí. Zničena je např. radnice, škola, ale i kostel. Žárem se roztavují zvony, ale zázračně zůstává nedotčen velký kříž před kostelem. Scénu zobrazuje např. kostelní obraz neznámého umělce z 18.stol. ve Křitách. Nedotčení kříže je náboženskou komisí následně uznáno za zázrak. Kříž je přesunut na oltář a kostel se později stává poutním místem.
1714 - postaven morový mariánský sloup na náměstí
1727 - němečtí občané získali většinu v městské radě (tento stav trval 165 roků)
1728 - malíř František Velehradský pořizuje vedutu opraveného barokního města s předměstími
1739-53 - vybudován konvent milosrdných bratří na místě bývalého Žalkovského dvora
1742 - tříměsíční okupace pruského vojska (ubytování, zásobování, rekvizice)
1748 - měšťané zakupují dům č.27 na náměstí a zřizují společný pivovar
1751-55 - postaven klášterní kostel Milosrdných bratří. Vyzdoben mistrem Františkem Antonínem Sebastinim
1756-62 - vybudován kapucínský klášter s kostelem - věž postavena poč. 20.stol. (zrušen za Josefovských reforem)
1795 - zřízena klasická městská škola (doposud pouze farní)
prosinec 1798 - městem prochází vojska ruského pomocného sboru při tažení na severoitalské bojiště
březen 1799 - ve městě generál ruských vojsk Suvorov
1799 - ve městě bylo 121 tkalců, 569 domů a žilo asi 6 000 obyvatel
1801 - nová židovská škola, založena první tkalcovská manifaktura Františkem Plotzem a židem Veitem Ehrenstammem
listopad - prosinec 1805 - kolem města formování spojených ruských a rakouských armád pod velením generála Kutuzova, před střetem u Slavkova. Následně francouzská okupace města. Velké hospodářské škody obyvatel.
1830 - ve městě 836 domů a přes 10 000 obyvatel
1847 - první dělnické bouře
31.5.1848 - Prostějov vyslal tři své zástupce na Selský sněm v Brně
14.10.1848 - navštěvuje město císař Ferdinand
1849 - založen Čtenářský spolek, kde se soustředil český národní život
druhá pol. 60 let 19.stol. - železniční spojení s Olomoucí, Přerovem a Brnem, ve městě žije 15 717 obyvatel
1862 - první telegraf
1865 - petrolejové osvětlení města, z náměstí k nádraží jezdí dostavník
1869 - započato bourání hradeb
1890 - zřízen telefon