HRADY

Okolí Prostějova není na hradní stavby příliš bohaté. Přesto bylo využito převážně západní části Drahanské vrchoviny ke stavbě několika sídel, ikdyž zde nikdy nevznikl hrad impozantních rozměrů. Nevýznamějším sídlem byl bezpochyby Plumlov, který díky pánům z Kravař a později Pernštejnů získal vyjímečné postavení v rámci celé Moravy. V sousedství se nacházel hrad Vícov, zvaný Ježův hrad. Právě on mohl být Plumlovu konkurentem, neboť v podhradí vznikalo horní městečko a základna lešanského panství. Kolonizační úsilí v prostoru rozeklaných skalních údolí, dnes ve vojenském újezdu Březina, dalo vzniknout několika dalším sídlům. Najdeme zde bytky Smilova hradu, hrad Drahaus (Drahany) a Myslejovice. Do výčtu musíme přidat i menší Čertův hrádek, který stával naproti keltského oppida Staré Hradisko. Významné postavení měl i hrad Grünberg (Strážiště) v dnešním Stražisku.

Jako vodní hrad se v jedné písemnosti zmiňují Čechy. Zřejmě však šlo o velkou vodní tvrz, předchůdkyni zámku Čechy pod Kosířem. Jižně od Prostějova se pak nachází obec Otaslavice, kde vznikl unikátní dvojhrad pánů z Otaslavic. Z Horního hradu se téměř nic nedochovalo, za to z Dolního hradu zůstala polovina obranné věže. Na severu, jihu a východu od města Prostějova leží úrodná Haná, takže zde nebyly příhodné podmínky pro hradní sídla. V těchto prostorách vznikaly spíše opevněné hospodářské dvorce, často nezvýznamných šlechticů. Nejbližšími středověkými hrady tak byly vzdálený Tovačov, Náměšť na Hané a Olomouc.