KRALICKÝ HÁJ
Poloha - Mezi Prostějovem a Kralicemi
Souřadnice - 49.4638764N, 17.1567528E
Kralický háj - při vyslovení tohoto jména se většinou vybaví dnešní průmyslová zóna, situovaná do prostoru mezi Prostějov a Kralice na Hané. Jak sám název napovídá, v lokalitě kdysi býval les. Jednalo se o velmi významný lesní porost, o němž jsou i důležité středověké listiny. Ač nikdy nepatřil městu Prostějovu, ale Kralicím na Hané, jednalo se o tak významnou lokalitu u města, že nelze než upozornit na bohatou historii tohoto místa.
Samotný les, zřejmě lužního typu zde býval asi od nepaměti. Jeho prostorem protékala tehdejší Valová a severně i bývalý potok Viklice, po němž dnes není památky. Zaujímal prostor od městečka Kralice na Hané nejméně do tratí U hráze, Na hrázi, Okluk a Padělky. Jeho stínu lidé využívali ještě v 19.století. Ve středověku patřil kralickým a dokonce k němu měli udělenou listinu od samotného markraběte Jošta z roku 1375. Vlastnictví měli několikrát potvrzené, např. v roce 1540 s přesným uvedením lokace. Kralický Háj tak představoval důležitou materiální základnu městečka. Háj patřil všem jeho obyvateům, tedy i chudině.
Samotný les a okolí bylo osídleno od nejstarších dob. Bylo zde silné osídlení keltských zemědělců, později i slovanů. Nalezeny byly římské mince, nádoba s mincemi z doby Přemysla Otakara II. (v trati Okluk), či groše Karla IV.
V prostoru za Oklukem, tedy jižně od dnešní čističky vod, bývala starodávná vesnice s názvem Stará Ves. Písemně je zmiňována pouze v roce 1459. Osídlení na jejím místě však trvalo už od neolitu. Zanikla výstavbou rybníka za Heralta z Kunštátu, který tehdy končil před Hájem a byl zván Velkým rakouským (po vesnici Rakúsky - viz.- zaniklé). Vesnice však asi zcela nezanikla a byla zřejmě zčásti přeložena o něco dál, do prostoru zvaného Hraza, kde nakonec vznikla dnešní samota.
Háj se v roce 1577 dočkal radikální přeměny, když Vratislav z Pernštejna se domluvil s kralickými, že les přemění v oplocenou oboru. Nadále však měšťané mohli využívat svůj les k zaběhnutým starodávným účelům - tedy k pastvě, dřevu k otopu a stavebního dříví. V oboře byli pěstováni bažanti, daňci a srny. Vysoká zvěř zde nebyla povolena. Háj kraličtí užívali v téměř nezměněné podobě do zrušení nevolnictví. Veškerá vrchnost uznávala, že les je majetkem města.
Počátek zániku zdejšího Háje je kladen do revolučního roku 1848, kdy vznikl spor mezi kralickými domkáři a zbytkem obyvatel. Sporem bylo nejasné ustanovení ohledně lesních břemen z císařského patentu z roku 1853. Kraličtí se tohoto roku rozhodli společné užívání zrušit a Háj rozdělit. Potíží se stala středověká darovací listina markraběte Jošta, kde bylo stanoveno, že Háj patří všem občanům městečka. Z podílů měli být vyřazeni domkáři, když bylo řečeno, že tehdy domky neexistovaly (domkář, čili baráčník neměl pole a byl pouhý námezní dělník). Soudní zpráva z 12.11.1864 tento výrok nakonec potvrdila.
Háj se tedy začal dělit podle stanoveného klíče. Největší část získal bývalý velkostatkář, který v roce 1873 začal svůj podíl mýtit a měnit v pole. Již předtím však činili i jiní, takže zmizely statné duby, buky, jasany, javory, lípy, osiky a olše. Posledních 200 stromů se skácelo v roce 1914. Veřejnost, zvláště v Prostějově byla takovým masivním kácením pobouřená a chtěla znát viníky devastace. První světová válka však přinesla jiné starosti a Háj tak skončil v dobách minulých. Z původního lesa zůstalo jen pár stromů podél Valové.
V roce 1922 zde získal část pozemků cukrovar Vrbátky a vznikl zde školní statek Zemské odborné školy hospodářské. Měla zde vzniknout velká školní budova a zřízeno učňovské středisko zemědělské. Hospodářská krize však plány zrušila. V roce 1929 zde započala výstavba prostějovské čističky odpadních vod. Ta zde v Háji sloužila do roku 1979. kdy byla zmodernizována a je tu dodnes. Do prostoru Háje vede od Prostějova odpadní strouha, zvaná Smradlák. Dnes se však již jedná o čistý tok, který se vlévá za čističkou do Valové. Pravý břeh býval v minulosti přeměněn v zahradnické pole, kde bývaly i četné skleníky. Levý břeh lemovala nová silnice do Kralic a polnosti. Při samém okraji města Prostějova bývalo malé letiště pro zemědělské letouny a zhruba uprostřed u Valové vznikl podnik s hnojivy. Kolem roku 2000 na katastru Kralického Háje vznikla velká průmyslová zóna, která tak změnila krajinu k nepoznání.
Ale zpět do minulosti. Velká událost, která byla s Kralickým Hájem spojována a byla i v kronikách zapsána, se udála v 14.11.1425. Tehdy zde hledali úkryt tři františkáni, kteří utíkali před husity. Ti byli nakonec dopadeni a zřejmě i v samotném lese, či u městečka Kralice upáleni. Jednalo se o dva členy minoritů z kláštera sv. Ducha v Opavě - kněz lektor Petr, údajně pocházející z Kralic a zpovědník opavských klarisek Petr. Třetím byl nějaký kazatel Joachym z Krumlova. Přesné místo exekuce není známo. Historici tehdejší hranici lokalizují do tří míst - Boží muka nad fotbalovým hřištěm, do lokality zvané U Andílka za hřbitovem, nebo do míst kapličky v samotě Hraza. V roce 1709 se zde zase v Kralickém Háji skrývalo a v okolí loupilo dvanáct odbojných valachů.
Jak už bylo zmíněno, zánikem vesnice Stará Ves vzniklo osídlení v prostoru Hrazy. To přečkalo až do dnešní doby. Hlavní budova, kde údajně bývala za první republiky i nálevna je sice v dezolátním stavu, ale zatím stále stojí. Další budovou byl starý mlýn. Dnes vysoká cihlová krychle ve špatném stavu sousedí se spraveným domkem. U něj je ještějedno modernější stavení a velká zahrada. Okolí je dnes kupodivu opravováno, nálety ničeny a políčka obhospodařovány. U Hrazy se nachází při bývalé hlavní cestě od Prostějova do Kralic zajímavý klenutý most přes Valovou. Dnes mu sice chybí upálené kovové zábradlí, stav je neutěšený, ale stále jde o funkční objekt. Podle písemných záznamů měla být v této samotě i kaplička. Ta však již neexistuje, neboť byla pro svůj špatný stav zbořena. Kapličku postavil v roce 1759 kralický farář jan Josef Patilko. Zasvěcena byla sv. Janovi Nepomuckému. Zrušenabyla za Josefa II.. V roce 1953 zde na samotě byly čtyři domy a torzo této kapličky. V osmdesátých letech již neexistovala. Kromě hospody na Hraze bývala v minulosti ještě jedna, někde uprostřed Háje. Přezdívalo se jí Loupežnická. Zdejší hospody bývaly vítány hlavně politickými spolky, kdy v ústraní mohly vyvíjet svoji činnost, převážně na začátku 20.století.
↑ Tady všude býval do počátku 20.století les
↑ Samota Hraza, u které stojí bývalý vodní mlýn
↑ Most přes říčku Valovou u Hrazy, kdysi zde probíhala cesta do Prostějova
↑ Kralický Háj dnes - průmyslová zóna
Vlož - 09/2015
Zdroje - kniha Kralice na Hané 2002
Foto - 09/2015