Ježův hrad

Poloha - Asi 11,5 km západně od PV

Souřadnice - N 49°28.77663', E 16°56.77103'

V nádherném klikatícím se údolí říčky Okluky (Hloučely) se nachází zbytky Ježova hradu. Původně se jmenoval Vícov. Poprve se písemně připomíná v roce 1355. To však již bezpochyby v nějaké podobě stál a jeho zakladatel využil protáhlé skalnaté ostrožny mezi Oklukou a jejím pravobřežným přítokem. Ostrožna byla již částečně opevněna v době keltů, kteří zde a na pokračujícím kopci opevnili svoji sídelní lokalitu. Hrad měl podobu lichoběžníkového předhradí a hradního jádra. V jeho závěru se tyčil vysoký hradní palác. Celý hradní komplex byl obehnán kamennou hradbou. V předhradí se na severní straně nacházela hranolovitá věž, která střežila přístupové prostory do hradu a v údolí. Samotný hrad byl opevněn třemi příkopy. Největší byl za hradním palácem, který odděloval hrad se zbytkem kopce, který se za hradem dále navyšoval a výškově nakonec hrad přesahoval. Zde má vylámaný příkop výšku kolem 30 m. Hlavní hradní jádro mělo rozlohu asi 25 x 47 m. Druhý vylámaný příkop odděloval hradní jádro s předhradím a měl hloubku asi 20m. Zde byl přístup po padacím mostu. Dodnes je částečně zachováno dosazení v hradní bráně. Třetí příkop byl před předhradím, kde se předpokládá most s padací plošinou uprostřed hradby. Příkop měří asi 20 m na šířku a 16 m na výšku. Předhradí měřilo asi 37 x 40 m. Před předhradím zůstala volná plošina, která zůstala nezastavěná. Rozměry plošiny činí asi 138 x 64 m. Lidově se tato plošina nazývala Zahrada a není vyloučeno že tomu tak i mohlo být. Zřejmě zde mělo vzniknout nějaké předhradí, nebo stavitel počítal s dalším rozšířením hradu, které se již nikdy nerealizovalo. Je to trochu zvláštní, neboť by každý očekával opačné postavení od údolí ke kopci. V čele Zahrady býval výběžek, za kterým byl asi 8 m hluboký příkop, kterým vedla původní přístupová cesta.

Severní část pod hradem v údolí Okluky býval přístup znemožněn založeným rybníkem. Jeho hráz je dodnes částečně čitelná v zimním období. Velký otazník však s opevňovacím systémem vnáší lokalita na protějším kopci. Jak bylo archeologicky zjištěno a zbytky valového opevnění to dokládají, bývalo zde souběžně s hradem budováno opevněné městské osídlení hornického rázu. (více viz - zaniklé - Městko). Zda se městečko jmenovalo též Vícov, nebo jinak však nevíme, stejně tak jak úzkou spojitost mělo s hradem. Podle nejnovějšího bádání hrad a městečko měl založit v rámci kolonizace rod Lešanských z Lešan, jako své rodové dominium. Není vůbec vyloučené, že v době kdy vznikal tehdy zeměpanský hrad Plumlov, vznikl i samotný Vícov. Tehdy Albert z Lešan patřil mezi vysoce postavené a bohaté šlechtice, kdy měl značný vliv na chodu země. Své dominium se snažil vytvořit v pásu od Konice po lesy Drahanska. V roce 1279 měl o Konicko spor s Hradiskem u Olomouce a v dochovaných listinách je uvedeno: "... překročil hranice klášterství a na cizí půdě ničil majetky, okupoval pole a lesy, klučil je, lokoval zde vlastní vesnice a některé klášterní vsi překládal na jiná místa." Od prostoru hradu Vícova mu měly patřit např. Buková, Lipová, Protivanov, Seč, Pohodlí či Bouchanec (na půdě Hradiska) a další. Zde je další otazník - sousední Čertův hrádek, který mu v tomto vytvářeném dominiu musel jednoznačně překážet. K tomuto hradu neexistují písemné prameny a vztah mezi těmito hrady není známý (viz. - Čertův hrádek). Albert mnoho vesnic kolem Lešan, kde měl svůj dvorec po kterém se tituloval navíc i skupoval. Tento šlechtic tak zřejmě hrad založil jako rodové sídlo, ale podle všeho to nebylo před rokem 1287. Protože se do své smrti tituloval z Lešan, asi ho nestihl dostavět. Každopádně to byl někdo z jeho rodu. První známý šlechtic s titulem z Vícova byl v roce 1353 Bohuslav. Ten měl úřad hofrychtáře na dvoře markraběte Jana Jindřicha.
Po něm známe Henzlína z Vícova, který je zmíněn na listině z roku 1358 a užíval rodového erbu lišky ve skoku. Za jeho držení však již byly rodové državy rozptýlené, takže před rokem 1350 muselo dojít k nějakým majetkovým problémům. Zvlášť severní državy se dostaly do vlivu bohatých pánů z Boskovic. Ti v roce 1376 získávají i část vícovského zboží. Pravděpodobně ovdovělá Zbyňka po Henzlínovi se provdala za Oldřicha z Boskovic. Není však vyloučeno, že Oldřich z Boskovic hrad Vícov nakonec získal darem roku 1379 od markraběte, který se stal jeho lénem. Zde je několik nejasností, které se nedaří vysvětlit. V roce 1384 vdova Zbyňka prodává věno s příslušenstvím Ješkovi Puškovi z Kunštátu, jemuž v té době také Henzlinův syn Smil z Lešan postoupil svůj nárok na dědictví ve Ptení, Stínavě, Vícově a hradě v Lešanech (snad se mělo jednat o Vícov?). Ješek Puška z Kunštátu následně zajistil Anežce, manželce Matěje z Rataj věno na 5 lánech ve Vícově, z nichž měl plynout plat ve výši 10 hřiven ročně.

Každopádně hrad Vícov nějakým způsobem připadá Janu Ozorovi z Boskovic, proti kterému v roce 1389 vyráží markrabě za jeho prohřešky a loupeže. Vícov je dobyt. Ze dne 12. května 1389 máme i zprávu o udělení vícovského zboží markrabětem Joštem Petru z Kravař, který toto zboží obdržel snad jako odměnu, možná i za pomoc při vojenském tažení. Ten pochopitelně nemá absolutně žádný zájem opravovat sousední pevné sídlo vedle jeho strategického Plumlova. Poničené sídlo získává Jan Kuna z Kunštátu, který zde již předtím má nějaký majetek. Hrad nakonec v roce 1408 prodává bratrovi Heraltu Puškovi z Kunštátu. V roce 1418 je Vícov uváděn jako zboží patřící k hradu Dolní Otaslavice. Poslední zmínka se váže k roku 1512, kdy je uváděna ves Vícov s hradiskem.

Samotný název Ježův hrad vznikl z pojmenování Ješkův hrad. Ješek totiž bývalo lidové pojmenování Jana. Samotné pozůstatky tohoto jistě zajímavého hradu se nacházejí v části vojenského újezdu Březina. Dnes však na rozdíl od dalších hradů v tomto prostoru je poměrně bezproblémové navštívení. Údolím od Žárovic vede trasa cyklostezky do Repech, kterou armáda zpřístupnila veřejnosti. Uzavřena ve všední dny bývá minimálně, každopádně podle výnosu ministerstva je o víkendech a svátcích otevřena celoročně. Hrad se nachází při této cyklostezce v prvním nejbezpečnějším pásmu.

↑ Plánek z knihy Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí - 2001

↑ Podoba hradu, podle terénní dispozice

↑ Pod tímto porostem se ukrývá Ježův hrad

↑ Térenní dispozice hradu

↑ Hlavní odkrytý úsek zdiva jedné z budov

↑ Ježův hrad hlídá tento drak, který se nachází na zbytcích hradního paláce

vlož - 09/2015

Zdroj - web Hrady.cz, Diplomová práce P.Žákovský FF Masaryk.univ.v Brně 2006
FOTO - 05/2005, 04/2007