MYSLEJOVICE

Poloha - asi 10, 5 km jihozápadně od PV

Souřadnice - 49°24'30.970"N, 17°0'35.040"E

Lokalita Myslejovic patří mezi velmi starou osídlovací krajinu. V samotném katastru obce jsou zjištěny tři hradiště. Jedno se stalo předchůdcem zdejšího malého hradu, který se nazýval jako zdejší vesnice. Ta patřila podle písemnosti z roku 1088 vladykovi Myslejovi. Ten v ní vystupuje jako svědek v kupní smlouvě. Další písemnost je z roku 1131, a to výčet majetků olomouckého biskupství. Snad již tehdy zde bylo nějaké opevněné sídlo, které využilo staršího opevnění.

V roce 1374 prodávají Myslejovice tehdejší majitelé Stach, Mikeš a Viklan. Kupujícím byl Ješek Kropáč z Holštejna. Tento šlechtic a jeho rod byli významnými kolonizátory Drahanské vrchoviny. Je tak možné, že původně měl jiný záměr, než opevněné sídlo a vesnici prodat roku 1391 pánům z Kravař. Někdy v těchto letech také tento malý hrad Myslejovice zanikl, jak prokázala archeoložka A.Prudká v 80.letech 20.století. Zřejmě noví majitelé neměli zájem hrádek spravovat, tak jako podobná nabytá sídla. Nalezená keramika v prostoru hrádku patřila též do tohoto období. Nalezeny byly i nějaké pravěké nálezy, dnes uložené v muzeu prostějovska.

Lokalita hrádku leží západně od obce na výrazném kopci, který obtéká Pytlácký potok. Dole pod lokalitou je hájovna. Celý objekt je již za hranicí vojenského výcvikového prostoru Březina, takže je veřejnosti přístupný pouze na vydanou povolenku. Místo hrádku je celkem silně zarostlé náletovými dřevinami. Na samotném místě lze nalézt v jižní části menší lom, oválnou plošinu asi 52 x 46 m s příkopem. ten je až 3 m hluboký a kolem 5 m široký. Uprostřed plošiny je asi 4 m vysoký pahorek, který může být zbytkem věže, či budovy (M.Plaček). Celý prostor je velmi bohatý na kamenou suť.

↑ Kopec Zámčisko, na jehož vrcholu stával hrádek

↑ Terénní deprese v jádru hrádku

Vloženo - 09/2015

Zdroje - Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí

Foto - 05/2013