PLUMLOV

Petr II. Strážnický je moravským hejtmanem v letech 1417-20 a 1422-24. Spravuje Plumlov až do svého skonu roku 1434. Dědicem se stává poslední mužský potomek Jiří z Kravař. Ten nemá syna, takže po jeho smrti roku 1466 umírá rod po meči. Obrovský rodový majetek se dělí mezi jeho čtyři dcery. Plumlovsko připadá Johance. Ta je provdána za Heralta z Kunštátu. Ani oni nemají mužského potomka, jen dceru Lidmilu. Ta je provdána za Vratislava z Pernštejna, tehdy významného šlechtice nejvyššího olomouckého komorníka a v letech 1494-96 zemského hejtmana. Heralt  na panství zakládá rybníky a značněmění systém hospodaření. Tou dobou vzniká i rybník pod hradem. V roce 1494 umírá a rok po něm i Johanka. Tím Plumlov spadá do starobylého rodu Pernštejnů.
Lidmila matku přežje o pouhý rok a záhy skoná i Vratislav z Pernštejna. Panství tak zdědí jeho bratr Vilém, nejvyšší hofmistr Království českého. To spravuje do své smrti v roce 1521.
Pernštejnové značně přeměňují samotný hrad Plumlov renesančními přestavbami a úpravami. Od roku 1507 se stává z hradu zámek. Protože si ponechává svůj hradní ráz, není pány z Pernštejna oblíben. Samotné městečko se stává hospodářským dominiem, kdy je zde zřízen významný pivovar, sladovna, sýpky, ovčín a velký dvorec. Za Jana z Pernštejna zde sídlí panští úředníci a hradní hejtman. Samotný šlechtic staví v Prostějově honosný zámek. Posledním z Pernštejnů, kteří zde sídlí byl Janův nejmladší syn Vojtěch. Po jeho smrti roku 1561 získává panství jeho bratr Vratislav - nejvyšší kancléř království českého. Ten však panství zadlužil a dědic Jan z Pernštejna v roce 1582 musel panství rozprodávat. Osudné datum pro Plumlov bylo 6.6.1586, kdy celý hrad vyhořel. Jan již na opravy neměl prostředky, takže ho nakonec roku 1599 kupuje od věřitelů s částí panství Karel z Lichtenštejna. těžce zadlužený Jan z Pernštejna padl v roce 1597 v boji s Turky u Rábu.
Karel z Lichtenštejna hrad v roce 1606 opravuje. Je opravena kaple, pro úředníky se staví nová budova, ale samotná stavba zůstává ve stejné podobě. Jsou změněny pouze interiéry a vnitřní nádvoří, kde italský stavitel rekonstrukce Viati pořídil arkády. Roku 1613 se opravují hradby a bašty. Je zřízena nová brána s padacím mostem. Vzniká tak renesanční pevnost na počátku 30.leté války.

V této válce je Plumlov dvakrát dobyt. Poprve v roce 1619, kdy se olomoucká stavovská posádka zmocnila hradní zbrojnice a hrad vyplenila. Podruhé 23.6.1643 zde švédové sedmnácti děly odstřelovali od kostela hradní pevnost. Posádka hradu se záhy vzdala a švédové zde získali vydatnou kořist, neboť zde bylo uloženo mnoho ceností šlechticů, duchovních a poddaných. Švédi zde pobyli pět týdnů, nakonec hrad s městečkem vyplenili, hradby pobořili a hrad zapálili. Po válce se provedly jen nejnutnější úpravy pro pobyt úředníků. Hrad již nikdy nebyl obnoven, ikdyž v druhé polovině 18.století vznikla vysunutá obranná hradba, což dokládají staré kresby. Definitivní zkáza přišla v lednu 1801, kdy obrovská vichřice strhla poničenou hradní budovu a poškodila i sousední zámek. V letech 1801-05 byl hrad definitivně rozebrán. Dnes se uprostřed zámku nachází skalisko, kde hrad stával. Jsou dochovány základy bergfritu (obranné věže), kousky kamenných zdí, studna a části hradu pod Vysokým zámkem.