MŮJ POHLED

ČERTŮV HRÁDEK – MŮJ POHLED NA HISTORII HRÁDKU

Vydávám se na šikmou plochu o historii Čertova Hrádku. Tento článek není žádnou odbornou prací, jen mojí osobní úvahou na základě zjištěných indicií. Právě jeho poloha však stoprocentně může poodhalit jeho tajemství. Kdo hrádek založil asi nikdy nezjistíme. Je možné, že původním záměrem mohla být ochrana stezky v údolí, což se jeví jako nejpravděpodobnější varianta. Přesto právě tato úvaha má dost zásadní trhlinu. Údolím jistě stezka podél Okluky vedla, ale měla asi jen nevýznamný lokální charakter. Trasa by stejně končila někde u Lipové a neměla by větší smysl. Zvláště proto, že v době výstavby hrádku byl tento kraj určený ke kolonizaci, tz. téměř neobydlen! K tomu hlavní obchodní trasa vedla severněji - částí údolí Romže, kde byl dokonce záměrně vybudován důležitý funkční hrad Grünberg (Strážiště). Tato trasa od Olomouce do Čech byla používána už od nejstarších dob, takže zde nad Oklukou by neměl hrádek jako strážní objekt pocestných kupců uplatnění. Hrádek jako objekt ochrany těžebních štol železné rudy v okolí též zamítám, neboť tuto funkci zastával Smilův hrad a sousední Vícov. Jeho podhradní městečko bylo založeno jako horní a s horními městy té doby má i hmotovou podobnost. Též strobylá naleziště železné rudy se kladou do prostoru žlebů jižněji. V prostoru Čertova hrádku není též zjištěna žádná hornická, či metalurgická činnost.

Osobně bych to viděl na dvě varianty vzniku, které se nakonec slučují v jednu a jsou i možná písemně nastíněny v listinách spjatých s Ježovým hradem. Jednou z variant je, že v době divoké kolonizace Drahanské vrchoviny, kterou započal král Přemysl Otakar II., či jeho levoboček Mikuláš I. Opavský, zde některý šlechtic započal s výstavbou svého hradu. Vzhledem k velikosti sídla se asi jednalo o ne příliš bohatého šlechtice, který chtěl kolonizací nabýt silnějšího postavení. Vzhledem k tomu, že zde tuto akci dělali význační muži té doby, byl tento akt výstavby v konkurenci majestátu prováděn někým, kdo musel v inkriminovanou dobu zastávat nějaký důležitější zemský úřad, nebo za nějakou zásluhu obdržel pravomoc kolonizace. Těžko to bylo jinak, neboť dalšími kolonizátory kraje byli páni z Holštejna, z Boskovic, z Kravař (po koupi Plumlova) a z Lešan - zde zakládal dominium Albert (tehdy velmi významný šlechtic) a následně jeho synové. Právě Lešanští sousedili s Čertovým hrádkem, který jim nepochybně musel v kolonizátorské činnosti doslova zavazet. Jak je z archeologických průzkumů doloženo, oba hrady existovaly zhruba ve stejném časovém období.

Pro úplnost uvádím hrady z této kolonizační oblasti a jejich dobu vzniku podle historických údajů a předpokladů – Plumlov (královského založení) ve 2.pol. 13.století, na protější straně vrchoviny Holštejn r. 1278. Z 2.pol. 13.století je Smilovo hradiště (z Holštena), Drahaus (z Holštejna), Vícov (Lešanští), Čertův Hrádek (?), Grünberg (zeměpanský?). Všechny tyto hrady nakonec získali páni z Kravař a nechali je zpustnout. Vyjímku tvořil Grünberg, který svůj vliv neztratil a připadl do panství Konice. V okraji kolonizačního prostoru byl i malý vladycký hrádek Myslejovice, který r.1374 získali páni z Holštejna. To však již počátkem 14.století hrady a hlavně kamenné tvrze začaly stavět i méně významné rody. Proto je víc než jisté, že Čertův hrádek nestavěl nikdo nevýznamný.

Bohužel nemáme o Čertově hrádku písemné zprávy a o Vícovu je zpráv též jako máku. Zakladatel Čertova hrádku tak musel se sousedy buď spolupracovat, nebo být nějak spřízněn. Protože hrad Vícov musel být finančně velmi náročnou akcí - byl celý z kamene a navíc u něj vznikalo hrazené městečko (jistě s povolením panovníka), nejeví se mi možnost, že by sousední hrádek mohl nějak prosperovat. Velmi podivné je pak zjištění, že do panství Alberta z Lešan patří vesnice Buková, Lipová, Protivanov, území Seče (!), zaniklé vesnice Beňátky (u Protivanova), Chmelík, Jesenec (u Protivanova) a Bouchenec. Předpokládá se i Malé Hradisko (to já však přiřazuji k Čertovu hrádku, jak popíšu dále). Pokud se podíváme na mapu, Čertův hrádek by značil absolutní problém, jak se k vesnicím do vznikajícího panství dostat. Proto úvaha, že Čertův hrádek časem patřil někomu z Lešanských musí být pravděpodobně správný.

Způsob nabytí bych nejlépe spatřil sňatkem, neboť takový postup nevyvolá rozruch. Vojenská akce by určitě stála za písemný záznam, neboť by mohlo dojít ke zpochybnění nabytí v budoucnu, také by akce pobouřila spojence, konkurenty kolonizátory, ale hlavně rodinné příbuzenstvo napadeného. To by nepochybně požadovalo navrácení majetku i na vyšších místech. Variantu, že hrádek postavili sami pánové z Lešan zamítám, neboť samotný Vícov jistě nebyl dostavěn do vrcholné fáze a nikdo z rodiny by neutrácel výstavbou dalšího sídla, ještě v těsném sousedství Vícova. Pokud by se opravdu jednalo o sňatek, tak jistě s někým kdo neměl další dědice. Ti by jistě mohli na Čertův hrádek vznášet dědický nárok a vedli by soudní spory, které se pochopitelně se zájmem zapisovaly. Variantu že majitel hradu zahynul a Lešanští hrad získali od majestátu též zavrhuji, neboť by jistě existoval písemný záznam v Zemských deskách. Také by jistě panovník dal raději hrad někomu za zásluhy a s potěšením by rozrůstající se sousední panství rozmělnil. Myšlenka sňatku se mi jeví jako správný směr. Rodina Lešanských byla celkem početná a právě takový krok mohl majiteli hrádku vyhovovat v konkurenčním prostředí, kde jistě k čestnému jednání při kolonizaci moc prostoru nebylo. Zůstali by mu však nabyté majetky, samotný hrad a ochrana na bázi příbuzenství.

Jaké tedy byly původní vesnice patřící k Čertovu hrádku? Hrádek musel mít zázemí, tz. hospodářský celek k přežití. Musel mít mlýn, dvorec, hospodu a polnosti. Protože ve výčtu vesnic k Vícovu chybí Malé Hradisko (původně jen Hradisko – jako Malé se označovalo až po vlastnictví obce Hradiskem u Olomouce), spatřoval bych ho jako hlavní ves s dvorcem. K roku 1358 je o něm i zmínka (!). Právě na ploše oppida byly ideální pastviny, které zde jsou dodnes. Navíc jsou kousek od hradu, což zajišťuje bezpečí. Věřím i v nějaké menší osídlení bývalého samotného keltského města. Dodnes zde zůstaly valy, které jistě středověký člověk využil k obraně, kámen zas k postavení domů. Archeologové sice nic takového doposud nezjistili, ale absence by mě opravdu překvapila. Dále bylo jistě osídlení v prostoru údolí Okluky. Ty vždy patřily pod Malé Hradisko a jistě právě zde na říčce býval mlýn, který  musel z hospodářských příčin existovat. Předpokládal bych zde i středověkou vesnici. Je totiž pozoruhodné, že říčka Hloučela nese název Okluka od Plumlova od nejstarších dob. Nazývá se zde tak odjakživa i zdejší polesí. Název je tak spjatý s místem, že bych nevylučoval ani pojmenování hrádku právě jménem Okluk. Slovo Okluka značí zákrut cesty, a právě pod hradem silně zatáčí jak říčka, tak jistě i původní cesta údolím. Další vesnicí, která mohla k Čertovu hrádku patřit, bych lokalizoval severně do lesa v místech zvané Nivky. Byla by to logická poloha vzhledem k sídlu. Je to sice malé panství, ale nabízí chov ovcí a prasat, obilí, len, těžbu dřeva, možná prodej rudy sousedům a jistě i clo za přechod panstvím.

Abych celou moji úvahu o Čertově hrádku nějak uzavřel, připomenu, že se zánik hrádku datuje do období zániku Ježova hradu. Připomenu jeho historii - Prvním, kdo se po hradu Vícovu tituloval byl Albertův syn Henzlín. Ve 2. pol. 14. století pak jeho synové Albert a Smil. Měl i dceru Anežku. Tou dobou se z Lešan psal další Albert, který byl asi Henzlínovým bratrem, či bratrancem. Nějakým předkem těchto sourozenců byl v r. 1343 zemřelý Zdislav z Lešan. Kdo tedy mohl Čertův hrádek získat? Dvorec v Lešanech bych přenechal bratrovi Hanzlína Albertovi. Měl by na něj po otci nárok a pokud byl Henzlín starší, zdědil rozestavěný Vícov s hlavním majetkem. Konicko neudržel sám zakladatel panství Albert, takže by k Lešanům asi patřily jen okolní statky (jako majetková základna jistě dostačující). Zbývá nám tak asi prvorozený syn Albert, dcera Anežka, či asi druhorozený Smil. Henzlín Čertův hrádek nutně potřeboval, navíc by získal Malé Hradisko, ale hlavně volnou cestu údolím Okluky. Pokud se nepletu, tak Anežka se vdala za Matěje z Rataj (samozřejmě se za něj mohla provdat podruhé, ale asi by bylo psáno, že byla vdova, což se nikde neuvádí). Je o tom zmínka od Heralta Pušky z Kunštátu, když jí zajistil věno z pěti lánů na Vícově. Smil z Lešan byl zase pravděpodobně ve službách církve (jsou totiž o tom zmínky z olomoucké kapituly v písemnostech ohledně Vícova). Zbývá tedy pouze nejstarší syn Albert. Právě ho bych pasoval do sňatku k Čertovu hrádku. Na rozdíl od zbylých sourozenců se z pozdějších písemností vytratil. Pokud na Vícově vládl Henzlín, mohl se po jeho smrti jako prvorozený syn na rodové sídlo vrátit a svůj hrad přenechat buď svým dětem, nebo někomu z rodiny. Jistě by jako asi nejstarší syn zdědil rodový hrad. Do období smrti Henzlína však víme, že panství bylo značně zadluženo. Také v tuto dobu majetky okolo Čertova hrádku získávají drobní šlechtici z okolí prostor Lešan. Pravděpodobně Albert zemřel dřívnež jeho otec. Proto si nemohl již nárokovat hrad Vícov. Jaké byly hlavní příčiny rozsáhlého rodového zadlužení neznáme, ale jisté je že po smrti Henzlína měl jeho syn Smil nějaká práva na vedení hradu Vícova. Hrad však již od června 1379 patřil Oldřichovi z Boskovic, když Vícov získal asi jako manžel vdovy Zbyňky po Henzlínovi. To značí, že mu po smrti otce nepatřil, ale přesto zde žil a užíval ho (díky matce). Je možné, že Čertův hrádek již předtím připadl do výčtu majetku rodu z Boskovic, neboť v roce 1358 dvorec v Hradisku získal Jan z Boskovic od Bernarda z Čech (pod Kosířem), který ho vlastnil! Zde je třeba pozastavit se nad tím, že tento šlechtic byl nevýznamnou figurkou, která se objevila v prostoru kolonizace a nějakým způsobem (koupí, zástavou, sňatkem...) zde získala poměrně významný majetek. Z roku 1358 zase víme, že Oklucký les připadl věnem Zbyňce, manželce Henzlína. To by mohlo naznačovat, že díl syna Alberta byl odprodán a hrádek mohl být i zastaven (samozřejmě za předpokladu, že ho opravdu drželi páni z Lešan). Protože páni z Boskovic měli o kolonizovanou část Lešanských evidentní zájem, neváhal Oldřich z Boskovic vzít si za ženu vdovu s hradem. Připomenu, že tehdejší hrad Vícov byl opravdu klasickým opevněným hradem té doby a jednalo se o standartní šlechtické sídlo, jak velikostí, tak i významem. Možná ho i lákalo vzniklé městečko v podhradí. Tou dobou získávají sousední zeměpanský hrad Plumlov páni z Kravař, kteří nakonec plány rodu erbu hřebene s kolonizací Drahanska poněkud s královským majestátem změní.

Jistou zajímavostí však je, že roku 1384 vdova Zbyňka prodává své věno Ješkovi Puškovi z Kunštátu, když součástí je i "postoupení nároku dědictví Smila z Lešan na nárok ve Ptení, Stínavě, Vícově a "hradě" Lešanech. Zde asi písař udělal chybu, což se mi u takového právního aktu zdá dost zvláštní. V Lešanech nikdy nestála kamenná tvrz (aby snad nějak dostala pojmenování hrad), ale pouze dřevěný hospodářský statek, možná s palisádou, lokalizovaný do jižní části obce. Nemohlo by se tak třeba jednat o Čertův hrádek? Jistě se zde nejedná o hrad Vícov, jak historici k této zmínce uvádí. Byl by to nesmysl - vždyť hrad již pět roků vlastnil Oldřich z Boskovic! Jak by tedy mohl na hrad s novým právoplatným majitelem, který jistě ještě část panství oddlužil, mohl vnášet nároky? Viděl bych to tak, že na Čertově hrádku žil někdo s přídomkem z Lešan, tak jak jsem nastínil (snad Albert, který se psal po Lešanech!) a bratr Smil si na něj stále mohl dělat dědický nárok. Proč se tak nestalo je velmi jednoduché. Roku 1389 byla vyslána zemská hotovost proti hradům Jana Ozora z Boskovic, který se nepřipojil k landfrýdu z 20.12.1388. Protože prováděl soukromou válku na Moravě, byly mu pobořeny hrady Vraní Hora, Boskovice a dobit byl i Vícov, který mu asi poskytl zázemí a úkryt. Předpokládá se, že s touto akcí byl zničen i sousední Čertův hrádek, což by bylo vzhledem k předpokládanému vlastnictví pochopitelné. Tím rod Lešanských odchází ze scény a přežívá jako zchudlá šlechta. Hrad Vícov a okolní majetky tak získává rod z Kravař od markraběte. Čertův hrádek pak tvoří pomyslnou hranici panství. Protože hrádek nikdy neměl význačné postavení a byl odsunut do ústraní, je možné že lid zapoměl jeho původní jméno. Snad původně Okluk, či později Lešany, každopádně po zničení nesl název "Čertů hrádek". Co vše hrozného se zde událo nevíme, ale lid ho již jinak nenazval.

vlož - 09/2015

Zdroje – web Hrady.cz, Diplomová práce P.Žákovský FF Masaryk.univ.v Brně 2006, práce PhDr. Z.Měřínský 2006, PV deník 04/2011 ztracené město za Vícovem, J.Doležel Městisko a další